Pohyb u lidí s civilizačním onemocněním
Diagnostika některého z civilizačních onemocnění neznamená nástup neaktivního způsobu života. Naopak je důležité přehodnotit dosavadní životní styl a zahrnout do svého života pravidelné pohybové aktivity. Nelze však začít sportovat na 100% hned od začátku. Na koho se vztahují následující body, měl by se předem poradit se svým lékařem (Sheena Meredith MB BS, 2013):
• Prodělaný infarkt nebo mrtvice
• Nemocné srdce nebo cukrovka
• Nadváha či obezita
• Osteoporóza nebo artritida, operace kloubu
• Zranění kloubu, svalu
• Muži starší 45 let, ženy starší 55 let s vysokým krevním talkem nebo vysokým cholesterolem
Také je doporučeno vyšetření lékaře u lidí, kteří pravidelně nesportovali (po čtyřicátém roku věku a výše nebo pokud je v rodině srdečně cévní onemocnění, potom i v mladém věku), aby se předešlo možným, především srdečním komplikacím. Lidé s civilizačním onemocněním mohou požádat svého obvodního lékaře o preventivní vyšetření, a pokud lékař uzná za vhodné, může je odeslat na zátěžový test ke sportovnímu lékaři. Nemocným tyto zátěžové testy hradí pojišťovna. (Tomášková, 2011)
Zdroj:
Sheena Meredith. Jak se vyhnout infarktu a dalším mozkovým příhodám. Reader‘s Digest Výběr, s.r.o., Praha, 2011, ISBN: 978-80-7406-146-2
Tomášková, Iva a kol. Pohyb ve stáří očima sportovních lektorů a lékařů. SANQUIS č.90/2011.