Realizátor projektu:
Partneři:
Věnovat každý den čas svižné chůzi prospívá zdraví, postavě i psychice. Jestli se ale večer ve stresu honíte s chytrými hodinkami kolem domu, protože nemáte splněných povinných 10 000 kroků, klidně si hoďte nohy na stůl. Je to jen zažitý mýtus.
O víkendu nemáte problém ujít na výletě 20 kilometrů, ale ve všední den napočítáte stěží tři. A těžko si dopřát víc, když se pohybujete doma na pár metrech mezi plotnou, počítačem a rozjívenými dětmi v pokojíčku. Nestresujte se ještě tím, že musíte plnit nějaké limity, a krokoměr klidně na čas dejte k ledu.
Kde se vzala desetitisícovka
Doporučovaných deset tisíc kroků denně rozhodně není nijak nezdravý cíl, nevadí ale, pokud ho zdaleka nedosáhnete. Jde totiž jen o zastaralý marketingový trik. Když v polovině 60. let začala jedna japonská firma prodávat krokoměry, chtěla prodej podpořit kampaní a spustila výzvu ujít deset tisíc kroků za den – je to pěkné číslo a dobře vypadá. Krokoměry sice dnes už ve velkém nahradily aplikace v mobilech a chytré hodinky, desetitisícový limit se ale drží dál.
Půlhodina denně a 7 500 kroků stačí
„Jestli si dá někdo za cíl 10 000 kroků, bude to samozřejmě úžasné. Pro začátek stačí ale podstatně méně,“ prozrazuje profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti a spoluzakladatel projektu Srdce v hlavě.
„Vycházíme-li z odborných dat, doporučuje se alespoň 5krát týdně 30 až 45 minut aktivního pohybu,“ vysvětluje lékař. Když si dáte za cíl zdolat desetitisícovou metu, svižným tempem ji ujdete asi za hodinu a půl. Kdybyste se chůzi věnovali doporučených 45 minut denně, zdoláte zhruba polovinu. To už představuje hranici, která nakopne metabolismus i kardiovaskulární systém.
Podle nedávného výzkumu Harvardovy univerzity zaměřeného na ženy seniorky stačí již 4 400 kroků denně, aby se u nich snížilo riziko smrtelných chorob. Čím více ujdou, tím lépe, ovšem nad 7 500 kroků denně už požadovaný efekt na zdraví nenarůstá.
Jak prospívá chůze: pro zdraví i na hubnutí
Chůzi se můžete věnovat kdekoli a nepotřebujete k ní žádné drahé pomůcky. Platí to i nyní, když jsou fitness centra stále zavřená a venkovní sportoviště omezená. Projít se v parku nebo v přírodě můžete kdykoli.
Svižná chůze je skvělá na zlepšení nebo udržení dobrého zdravotního stavu a kondice, pomáhá hubnout, posiluje cévy a působí proti osteoporóze. Zvládnete ji i s nadváhou nebo nemocným srdcem – jednoduše přizpůsobíte zátěž svým možnostem. „S pravidelným pohybem se zlepší výkonnost vašeho kardiovaskulárního aparátu, zlepší se funkce cév a máte pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě,“ dodává Richard Češka.
Bolesti zad při chůzi? Jednoduše zrychlete!
Rádi byste chodili víc, ale už po pár metrech vás bolí kolena nebo záda? Pak zřejmě chodíte špatně. „Bolesti zad při chůzi nemusejí být svalovou bolestí, jako kdybyste zdvihali činky, ale jsou bolestí podpůrných tkání, které jste vyčerpali,“ říká fyzioterapeut Kryštof Kuba z Certifikované McKenzie kliniky.
Bolesti zad z chůze vznikají překvapivě nejčastěji tehdy, když chodíte pomalu. Hmotnost těla v takovém případě snadněji padá na šlachy a ne na svaly, a vy neudržíte tělo vzpřímené. „Proto je lepší rychlejší chůze, zhruba v tempu, při kterém si můžete povídat, aniž byste se zadýchali,“ dodává Kryštof Kuba. Místo procházky po městě kolem výloh raději zamiřte svižným krokem do přírody, lesní povrch je pro nožní klenbu mnohem příjemnější než městský beton. Myslete i na kvalitní obuv, která noze dobře padne a zajistí jí potřebnou oporu.
Nešmajdejte a hýbejte rukama
Také si hlídejte, ať při chůzi nešmajdáte a kolena vám nepropadají k sobě. Našlapovat byste měli přes patu. „Při chůzi, pokud vám to situace dovoluje, můžete i kroužit rukama, a tím rozhýbat ramenní klouby,“ radí fyzioterapeut. A když budete chodit správně, rozchodíte i ostatní bolesti pohybového aparátu.
Odkaz na článek zde.