Realizátor projektu:
Partneři:
Civilizační choroby neboli nemoci z blahobytu. Všichni se s nimi setkáváme den co den, přestože před 100 lety se o nich lidem ani nezdálo. Více o nich v Expedici.
Patří mezi ně kardiovaskulární choroby, diabetes, obezita, rakovina, Alzheimerova choroba, duševní poruchy, alergie, ale i neschopnost reprodukce. Přes velké pokroky v medicíně jejich četnost neustále roste. Souvisejí s naším hektickým životním stylem plným stresu, všeobecnou dostupností potravin i se znečištěným životním prostředím. Za pohodlný život, v němž dnes neznáme jakékoliv omezování, platíme vysokou cenu: poškozeným zdravím a často i předčasnou smrtí. Co je spouštěčem civilizačních nemocí a dá se proti nim nějak účinně bránit? Na to vše hledá odpovědi Expedice.
Stres jako spouštěč nemoci
Za spoustou civilizačních onemocnění stojí stres, a to zejména pokud přejde v chronickou podobu. Způsobuje totiž neustálé vyplavování stresových hormonů, které mají degenerativní vliv na lidský organismus.
Jak poznat stres
Stres je obranná reakce organismu proti vnějším faktorům, které mu způsobují nadměrnou zátěž. Pod vlivem těchto vnějších sil dochází k vychýlení organismu z vnitřní rovnováhy, v jehož důsledku jsou v lidském těle vyplavovány stresové hormony kortizol a adrenalin. Pokud se člověk nachází v situaci, která mu způsobuje určitou zátěž v dlouhodobém měřítku, v těle neustále proudí stresové hormony ve zvýšeném množství, což má degenerativní vliv na organismus a způsobuje různá onemocnění. Základními ukazateli stresu jsou bušení srdce, bolest v hrudní oblasti, poruchy spánku, zažívací potíže, bolesti hlavy a ztráta chuti na sex.
Stres a psychika
Dříve lidé zažívali návaly stresu vždy jen v určitých momentech života, při nichž docházelo k vyplavení vysoké dávky adrenalinu a kortizolu do těla po omezenou dobu, což jim umožňovalo přežít například v boji nebo na útěku. Po zbytek času byl jejich organismus v klidovém stavu, a to bylo ve výsledku pro tělo zdravé. Dnes už takovým situacím vystavováni nejsme, nicméně současný styl života mnohdy vede ke stavům, kdy nám tělem neustále kolují stresové hormony. Nízká míra stresu nemusí být pro organismus škodlivá, naopak člověku umožňuje čelit novým výzvám.
Stres a naše srdce
Vzhledem k tomu, že stres zvyšuje srdeční tepovou frekvenci a také krevní tlak, vyvolává riziko dalších srdečních onemocnění. Stresové hormony mají vliv na uvolňování cholesterolu a triglyceridů do krevního oběhu, čímž ovlivňují celý kardiovaskulární systém. Situace způsobující náhlý emoční stres mohou být příčinou infarktu. V případě dlouhodobého stresu, byť v malém množství, hrozí až trojnásobné riziko poklesu přítoku krve do srdečního svalu oproti klidovému rozpoložení.
Stres a jídlo
Časté vystavování náhlým stresovým situacím může způsobit nechuť k jídlu, což vede k nižší konzumaci jídla a poruchám trávení. Opačná situace nastává při chronickém stresu, kdy v těle neustále koluje hormon kortizol a lidé mají větší sklony k přejídání. Tělo má v případě psychické nestability sklony ke kalorické kompenzaci zejména v podobě cukrů, což může vést k obezitě. A ta na sebe může navázat další civilizační nemoci - od těch kardiovaskulárních až po onkologické.
Obrana proti stresu
Jak souvisí obezita s rozvojem rakoviny a proč je nebezpečné velké ukládání tuku v břišní oblasti? Proč stále přibývá alergiků s tzv. zkříženými alergiemi a proč stres způsobuje neschopnost počít potomka? Na všechny tyto otázky bude Expedice hledat odpovědi s odborníky: genetikem a gynekologem prof. MUDr. Pavlem Caldou, neurovědcem a psychologem doc. PhDr. Petrem Bobem, alergologem MUDr. Martinem Fuchsem a obezitoložkou a internistkou MUDr. Renatou Zelenákovou.
autoři:Josef Kluge,Markéta Ševčíková
Odkaz na článek, ve kterém najdete také audioverzi článku ZDE.